Jakmile byla ukončena lokalizace obce, bezprostředně po ní se prvním rychtářem obce stával právě lokátor. Rychtář byl nejvyšším představitelem obce, u něj se scházely veškeré místní daně, poplatky a úroky obyvatel. Zastupoval obec vůči okolí, mezi jeho povinnosti patřilo nižší soudnictví v obci a byl reprezentantem vrchnosti, které ručil za dodržování povinností a příkazů. V Heřmanově bylo rychtářství po staletí až do roku 1848 v rukou rodiny Schneidererových na čísle popisném5.
V roce 1691 žilo v Heřmanově 360 osob, o stolení později měla obec 81 domků, v roce 1833 již 93 domů se 467 obyvateli. v roce 1890 měla obec již 785 německých obyvatel, v r. 1903 pak 142 domů a 804 obyvatel.
Dnes se tomu možná nechce věřit, ale v lokalitě Heřmanov v polovině 19. století bylo nalezeno uhlí (v r. 1852) na pozemcích Štefana Richtera, čp. 21 panem důlním Krümmelem na Blankartickém potoce. Toto naleziště nebylo ale veliké, navíc to bylo mladé hnědé uhlí a bylo vybráno o čtyři roky později. Ještě před tím se vytvořila za vedení Františka Palmeho, majitele hostince a pivovaru v Rychnově společnost pro dolování uhlí. Členy této společnosti byli důlní František Josef Heller z Valkeřic, František Kammel, Josef Kombholz a Josef Fiedler , všichni z Blankartic. Bylo započato s důlním průzkumem na pozemcích, patřících k čp. 65 a 73 v Blankarticích ( v oblasti pod dolním mlýnem). Pokusy byly úspěšné, v nepatrné hloubce pod povrchem, která byla dobře odbouratelná, byla vrstva uhlí. Nebyla však vydatná a tak v r. 1869 byla těžba zastavena. Při dalších vrtných pokusech se ale zjistila, že uhlí v místě ještě je, ale uloženo hlouběji. Toto uhlí bylo pak dále dolováno štolami, hlouběji položenými do země. V průběhu dolování se narazilo na další uhelnou stěnu ve směru na Fojtovice, která byla více vydatná. Roční výtěžek obnášel asi 5.000 q uhlí. Koncem 19. století pak byla těžba definitivně zastavena, protože byla již neefektivní.
